Milí přátelé, kamarádi, kolegové,

s těžkým srdcem vám oznamuji, že osmého ledna ve dvě hodiny a deset minut zemřel můj táta, Vojtěch Lindaur. Přijměte prosím pozvání do velké obřadní síně ve Strašnicích v pátek od 10:00, abychom se s ním společně rozloučili. Zároveň vás prosím o přeposlání těm, které znáte a rádi by přišli.
 
Bude nám chybět.
Vzpomínejte v dobrém.
 
Magdaléna
 

Vojtěch Lindaur absolvoval rozhlasovou žurnalistiku na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze. V 80. letech byl šéfem Kulturního domu Opatov v Praze 4 a pracoval současně jako dramaturg. Z místa byl propuštěn po zorganizování koncertu německé zpěvačky Nico v říjnu 1985, který nebyl schválen komunistickými orgány. V dalších letech do sametové revoluce psal články pro několik periodik včetně Melodie a Hudební vědy, byl zaměstnán v časopisu Gramorevue a pod pseudonymem přispíval také do samizdatů Revolver Revue a Druhá strana.

Produkoval několik alb kapel Precedens, Dybbuk a Psí vojáci. Podílel se v roli scenáristy a recenzenta na dokumentárním cyklu České televize Bigbít a spolupracoval na tvorbě Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby a sborníku Excentrici v přízemí.

Vojtěch Lindaur byl těsně spjatý s historií měsíčníku Rock & Pop, v jehož čele se za 25 let jeho existence objevil celkem třikrát. Plzeňský rodák moderoval vlastní pořady na Radiu Beat. V roce 1992 byl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Je autorem několika knih, například Šance sněhových koulí v pekle, Dávám, tak ber nebo Neznámé slasti: Příběhy rockových revolucí 1972-2012. V letech 2003 až 2017 byl učitelem hudební publicistiky na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze.