I když každá z těchto dvou kapel má svůj vlastní sound a určitě i svoje vlastni fanoušky, obě tyhle legendy na jednom pódiu v O2 Aréně vytvořily festivalově sváteční atmosféru pro všechny fanoušky rocku a metalu. Aby na tomto dvojkoncertě byl čas na plné koncertní sety a mezitím na přestavbu, začali Whitesnake už před půl osmou. Na jejich hard rock pak navázali svým heavy metalem Judas Priest ... (na fotce Jirky Rogla je David Coverdale. Jirka v O2 Aréně fotil jako o závod, takže brzy přidáme odkaz na celou galerii této akce) ...

Zvukově u Whitesnake možná zbytečně moc dominovaly bicí, ale jinak klasika výborných aranží, výborného "lespaulovkého" zvuku Douga Aldriche a fantastické zpěvy. U zpěvu musím složit poklonu nejen Davidu Coverdalovi, ale všem v kapele, kteří na sřídačku s leaderem zpívají vokály a druhé hlasy, či celé refrény. Prostor pro kytarové a později bubenické sólo (včetně hry "holýma" rukama ve stylu Bonzo Bonhama) mi připomnělo sedmdesátá a osmdesátá léta, kdy muzikantská exhibice tohoto typu patřila snad ke každému koncertu. Ale jinak na jedničku. (Kdybych po prvním "poločasu" z haly odešel, byl bych jako fanoušek nadšeně spokojený.)

Nástup Judas Priest byl v očekávaném tvrdším stylu. Hlasitost šla nahoru, co ale možná bolelo víc, to byly silné reflektory nasměrované do publika. Člověk na tribuně byl natolik oslněn, že mu z pódia často zůstala čmouha barevných reflektorů a kouře, takže byl odkázán na velké projekční plochy po stranách, aby vůbec muzikanty viděl (dole na ploše tenhle problém nebyl). Ale zároveň bylo nutné uznat, že atmosféra a image k Judas Priest prostě patří, a to nejen ohledně reflektorů a kouře, ale i ohledně převleků Roba Halforda, který uprostřed koncertu (jak mnozí očekávali) opravdu přijel v rámci intra na burácejícim chopperu. Zpěvákův ječák jakoby s léty vůbec neztrácel na síle, a ani více než dvouhodinový koncert jakoby ho neunavil, protože Judas Priest koncert nastavili postupně hned několika přídavky, včetně finálního Livin' After Midnight. Doufám, že řeči o konci kapely jsou "jen" reklamní trik. (Ještě, že jsem po prvním "poločasu" z haly neodešel a mohl jít domů jako ještě víc nadšeně spokojený fanoušek :)