Lita Ford – Living Like a Runaway: A Memoir. To je celý název knihy, která nic a nikoho nešetří a s ničím se moc nepáře.
„Je plná špíny. To vážně je. Nechala jsem si poradit Nikki Sixxem, který už podobně drsnou knihu napsal a on mi řekl, v žádném případě se nesmíš držet zpátky. Prostě to všechno pusť ven takové, jaké to opravdu bylo. A já ho poslechla. Zpátky jsem se vážně nedržela a vykašlala jsem se na nějakou strategii nebo diplomacii. Myslím, že je to skvělá kniha. Nelžu. Jsem na ní opravdu pyšná. Je v ní spousta emocí. Vzestupy a pády. Když jsem ji po sobě pročítala, plakala jsem štěstím i smutkem. Až ji budete číst, budou chvíle, kdy si řeknete, tak to je nejlepší historka jakou jsem kdy slyšel/četl. Ale taky tam bude chvíle, kdy řeknete, proboha to se vážně stalo, to je to nejhorší co jsem kdy slyšel. Takový je a byl můj život. Jako na houpačce.“
Lita o knize už mluví dlouho, zajímá vás proč nevyšla už dávno?
„Je to moje chyba. A já děkuji vydavateli, že na mě se vším počkal a vyšel mi vstříc. Vždy když už jsem si myslela, že je kniha hotová, dostala jsem nápad. Tohle přidala, tamto přidala. Tady připsala kapitolu. Teď už jsem ale spokojená. Kniha je hotová. Nic už se nebude měnit a fanoušci si ji můžou užít.“
(foto: flickr.com, autor: Shadowgate)