Tisková zpráva vydavetelské společnosti:
Po jarním vydání úvodního dílu výpravného kompletu prvních sedmi řadových alb přichází doyen českého kytarového písničkářství Luboš Pospíšil s pokračováním čítajícím šestici alb. Pod názvem Route 66 – Exit 2 / 1998 – 2016 kompletuje svou dosavadní tvorbu na úctyhodných třináct zářezů. Dvanáct z nich jsou klasické řadovky. Třináctý, na jehož realizaci přispěli sami fanoušci prostřednictvím crowdfundingového portálu Katalyzátor, pak nabízí řadu zajímavých rarit, ale i zbrusu novou píseň!
Novinka pojmenovaná Poprvé, podruhé, naposled..., rocková balada s typickým pospíšilovským refrénem naznačuje, že kompletem svých alb se Pospíšil rozhodně neloučí, jen ohlíží a přitom míří vpřed k novému repertoáru a dalším koncertům. Těch je skutečně požehnaně, což dokazuje přehled na oficiálních webových stránkách zde: www.lubospospisil.cz/koncerty
Pojďme ale ještě k samotnému kompletu, jehož grafickou podobu opět nezaměnitelně zpracovali Karel Haloun s Luďkem Kubíkem. Pěkně popořadě si zde můžete projít pětici samostatně často už nesehnatelných řadovek Můžem si za to oba (1998), Hazardní slavnost (2001), Příznaky lásky (2008), Chutnáš po cizím ovoci (2011) a zatím poslední Soukromá elegie (2014).
Poslední položka kompletu je sice pojmenovaná Běžné rarity, její obsah je však zcela neběžný. V téměř osmdesátiminutové stopáži najdete kromě výše zmíněné novinky nejen starší Pospíšilovy spolupráce s C&K Vocalem (včetně songu Pilgrim, pozoruhodné verze skladby kapely Uriah Heep), Mahagonem a Blue Effectem, ale také přímo pro tento projekt natočené novinky. S klávesistou 5P Ondřejem Fenclem tak vznikla pocta Petru Skoumalovi v podobě coveru Jeden den jediného léta. Ve spolupráci s bubeníkem (mj. Olympicu) Martinem Vajglem nazpíval Pospíšil znovu rozsáhlý epos Óda na konec betonové revoluce v raritní, jemně elektronické verzi. V květnu byly v rámci ostravského koncertu v klubu Parník natočeny čtyři skladby, dokazující, jak skvěle si současné obsazení 5P poradilo s Knihou míjení, Baladou ze soutěže, klasikou Doky, vlaky, hladem a boty i legendární Vzpomínkou na jednu venkovskou tancovačku.
„Vnitřně cítím, že tímto albem rarit se uzavírá můj, snad životní, hudební oblouk od začátku 70tých let až do současnosti. S kapelou 5P na koncertech mapujeme prakticky všechna období a všech těchto 13 CD,“ komentuje to Pospíšil.
Kapelník současných 5P Ondřej Fencl pak ke společnému muzicírování a tvorbě dodává: „Mám-li mluvit za nás mladší, tak na Příznacích lásky jsme se rozkoukávali, do ničeho nemluvili a pak, snad už to teď můžu říct, zavládlo určité nespokojení se zvukovým a produkčním řešením alba plného v jádru krásných písniček. To vyústilo v situaci, kdy jsme se s materiálem na další desku Chutnáš po cizím ovoci poprvé vydali do studia Svárov k Lukáši Martinkovi a natočili společně desku, za kterou už jsme si stáli kolektivně. Po příchodu Mirka Linharta do sestavy se kapela semkla, zavládla velká pohoda a celé se to promítlo do zatím poslední řadovky Soukromá elegie, točené opět na Svárově, která sklidila i nejlepší ohlasy za celých devět let, co hrajeme s Lubošem pod hlavičkou 5P."
Že pohoda panuje i na pódiu, si můžete ověřit například na jednom ze slavnostních křtů Route 66 – Exit 2 / 1998 – 2016, které se uskuteční 24. září v Kutné Hoře v rámci vystoupení na Svatováclavských slavnostech a 10. října v pražském KD Barikádníků.