Krásný okruh s výstupem až do výšky 3222 metrů! Pro třeba devítileté dítě je to určitě pěkný výkon. Není totiž podpořen žádnou lanovkou, ale tvrdým, několikadenním výstupem. Pokud máte, vezměte s sebou i krátké lano, sedáky a ferratový set. Níže prozradím proč, hned na začátku ale uklidním, že přechod části Stubaie lze absolvovat i s běžným vybavením na hory.
Okolí Sulzenauhütte uspokojí každého milovníka hor.
Naše cesta začíná v údolí Stubaital kousek před lanovkami na ledovce ve zdejším známém lyžařském středisku. Cesta, která se jmenuje poněkud neromanticky (Wanderweg 136), nicméně stoupá velmi unikátní přírodou. Chata (2200 m. n. m.) sedí na obrovské, několik set metrů, vysoké moréně. Připadáte si jak v obrovském skalním amfiteátru. Vedle poměrně velké chaty je i malý dřevěný winterraum, kde se můžete ubytovat a pro klidnější povahy je to úžasné útočiště. Jste blíž k ledovci Sulzenauferner a hlahol z okolí chaty k vám už tolik nedoléhá. Až rozvinete spacák na lůžko, udělejte si ještě výlet k jezírku Blaue Lacke. Jeho modrozelená barva je nevídaná. Pokud máte vybavení na ferraty, tak si v chatě bezplatně půjčte kladku a běžte k potoku. Ten přejedete právě pomocí ocelového lana a vstoupíte na lehkou ferratu, která končí nad obrovským vodopádem tekoucím do údolí. Ano, odtamtud jste dnes přišli. A v neposlední řadě, nedaleko se nachází také Klettergarten s výborně odjištěnými cestami pro lezce. Chata Sulzenauhütte je obsluhovaná, takže nabízí jídla a pití, co hrdlo ráčí. Doporučuji nicméně jít brzy spát, protože zítra vás čeká přechod na vedlejší Norimberskou chatu. Sice se píše, že je to 3 a půl hodiny, když ale budete fotit, zastavovat na svačinky atd. počítejte s časem výrazně delším.
Putování mezi chatami Sulzenau a Nürnberger po Stubaier Höhenweg
Celá vysokohorská cesta, která se vyhýbá ledovcům, je dlouhá asi 120 km. My zvládneme pouze její část. I při letním přechodu počítejte, že budete přecházet sněhová pole, a k túře doporučujeme spíš půlku prázdnin a dál. Přesto, pokud jste vyznavači ultralightu, tak trasu zvládnete bez problémů i v teniskách. Tato rada nicméně platí pro ty, kteří vědí, co dělají. Určitou dobu holt půjdou s mokrými ponožkami. Pokud máte čas, doporučuji variantní cestu ke Stubaier Höhenweg, a to přes kopec jménem Mairspitze (2781 m). Právě tento hřeben mezi oběma chatami je na celé cestě nejnáročnější a je opravdu potřeba dávat pozor, kam se šlape. Vzdušnější místa jsou jištěna ocelovými lany. Po příchodu na Nürnberger Hütte (téměř 2300 m. n.m.) si objednáte večeři a pak počkáte poměrně dlouhou dobu, než vám jídlo donesou. Chata je plná lidí, kteří chtějí na Wilder Freiger (3418 m).
Výškový rekord 3222 m. n. m. si děti vytvoří na bezejmenném vrcholu.
A když všichni ráno míří na Wilder Freiger, tak tam půjdeme taky. Alespoň tedy do výšky, kam nás ještě pustí skála a nebudeme muset na ledovec. Tam si s dětmi troufne málokdo. Ale pozor, i tak je cesta k “věčnému sněhu a ledu” náročná i pro dospělého. Přelézají se kameny o velikosti auta a závěrečný hřebínek trpí erozí, takže je potřeba dávat pozor, aby část svahu vysoko nad ledovci na obou stranách nesjela i s vámi. Běžte po vystouplém hřebínku až tam, kde cesta odbočuje vlevo na ledovec. Právě tam je kóta 3222 m. n. m.
Při sestupu opět pozor na každý krok, ale i na květenu. Překvapilo mne, že ve výšce nad 2300 metrů narazíte na typicky jizeskohorský Suchopýr. Až později jsem se dočetl, že jich je asi 25 druhů a jeden z nich má přídomek Alpský.
Konec dovolené se blíží - připravte se na náročný sestup do údolí.
Čeká vás skoro 1000 výškových metrů sestupu. Náročnější to budou mít řidiči, protože pokud mají vůli, tak ještě dojdou pěšky pro auto. Ostatní dojedou autobusem za pár euro. Když už ale máte ferratový set, přivstaňte si a “vyběhněte” ještě před odchodem ferratu nedaleko chaty. Klettersteig Nürnberger Hütte je hodnocený jako C/D, ale žádné velké záludnosti nečekejte. Až si dáte snídani, tak ještě děti před odchodem pošlete na houpačky u chaty. Je z nich famózní vzdušný výhled do údolí, kam za chvíli půjdou. Při sestupu vás pak čekají nekonečné cikcaky a vy budete hodně rádi, že jste tudy nešli nahoru. Čím jste níž, tím procházíte větším počtem pastvin s kozami a krávami, takže zaměstnáte mysl při dlouhé a náročné cestě na soustředění. Kameny se kývají a vy si budete muset dávat pozor, abyste si nezvrtli třeba kotník, jako se to stalo nám. Berg Heil!
