Režie se ujal Jonas Åkerlund, který má zkušenosti s hudebními dokumenty i vizuálně výraznými projekty. Podle traileru film kombinuje archivní materiály, dobové záznamy koncertů, televizní vystoupení i současné rozhovory. Struktura zjevně nesleduje jen chronologii alb a turné, ale pracuje s kontrastem mezi Idolem jako mediálním produktem éry MTV a Idolem jako účastníkem původní londýnské punkové scény.
Dokument Billy Idol Should Be Dead měl premiéru na Tribeca Festival a nyní vstupuje do širší distribuce. Název odkazuje na období Idolových závislostí a autonehodu z roku 1990, která zásadně ovlivnila jeho kariéru i veřejný obraz. Film se těmto momentům podle ukázek nevyhýbá a pracuje s nimi jako s klíčovými body zlomu.
Z odborného hlediska je zajímavý především kontext: Idolova cesta od kapely Generation X k sólové kariéře v USA představuje modelový příklad transformace punkové estetiky do mainstreamového rocku podporovaného nástupem hudební televize. Trailer naznačuje, že dokument tento posun reflektuje nejen biograficky, ale i jako součást širší změny hudebního průmyslu.
Pro posluchače, kteří vnímají osmdesátá léta jako zásadní období redefinice rockové identity, může být snímek relevantním materiálem k debatě o tom, kde končí autenticita a kde začíná strategie přežití v globálním hudebním byznysu. Film podle prvních záběrů nepůsobí jako oslavná retrospektiva, ale spíše jako analytický návrat k éře, která formovala podobu moderní rockové hvězdy.
Datum uvedení do evropské distribuce zatím nebylo upřesněno.