Michael Leibowitz (jinde též Lubowitz), chlapec z velmi bohaté jihoafrické rodiny, sice pocházel ze země kořenů amerického blues, leč k současné podobě té hudby (tedy jazzu) měl přece jen dost daleko. "Mezipřistání" v Londýně se ukázalo být osudové. Právě zde si hoch změnil jméno (podle jazzového bubeníka Shellyho Mannea), a právě zde potkal podobně naladěného teenagera Mika Hugga, s nímž založil kapelu pojmenovanou (prý proti jeho vůli) Manfred Mann. Ačkoli Manfred miloval Johna Coltrana, Milese Davise či Ornette Colemana (a jazzové vlivy byly vždycky v jeho hudbě obsažené), od roku 1962, kdy se ke kapele přidal skvělý bluesový zpěvák a hráč na foukací harmoniku Paul Jones, stala se kapela společně s Animals, Rolling Stones a Beatles jednou z vlajkových lodí "britské invaze" a její vtipné a chytlavé písničky (5-4-3-2-1, Do Wah Diddy Diddy, Pretty Flamingo či dylanovské coververze If You Gotta Go, Go Now, Mighty Queen) nedílnou součástí invazní výzbroje.
V průběhu let se kapela personálně často proměňovala - mihl se v ní třeba baskytarista Cream Jack Bruce a zpěvák Mike D´Abo a v roce 1969 změnila i název: Manfred Mann Chapter Three byli tehdy jedněmi z průkopníků jazzrocku a brzy se převtělili v Manfred Mann's Earth Band s Chrisem Thompsonem u mikrofonu (skvělé album The Roaring Silence, 1976 a hit Blinded by the Light).
Vojtěch Lindaur pohledem z Beatové rozhledny
PS: pokud máte zájem o týdeník Beatová rozhledna, na pravé straně tohoto webu je registrace (stačí zadat jenom email, kam má Rozhledna chodit)