Jeskyně v sobě může ukrývat nebezpečí, ale i krásu krápníků vytvářených stovky let jako symbol vrcholné trpělivosti, v případě stalagnátů úžasné naplnění touhy po dotyku, tak příznačné právě pro
ty, kdo se v jeskyních své duše smutně skrývají před světem.
Jeskyně je chladná i přívětivá, brání světlu, ale i chrání před nepohodou, má mnoho podob a v básnické rovině může sloužit k velkému množství metafor. Stejně tak hudba Už jsme doma je členitá,
hladivá i trnitá, plná tajemství i útěchy, dojemná i plná energie, objevující a pátrající, a zároveň hledající cestu k jistotě, která se stále vzpouzí a odtéká podzemní řekou bůhvíkam. Vezměte tedy
helmy a svítilny a vydejte se na koncert. Třeba tam dole něco objevíte nebo se odtamtud dostanete ven
KŘEST ALBA: 13.5. Praha Akropolis
Už jsme doma:
Miroslav Wanek - kytary, piano, zpěv
Pepa Červinka - basová kytara, zpěv
Adam Tomášek - trubka, zpěv
Tomáš Paleta - bicí, perkuse
Martin Velíšek - štětce, barvy
Hosté:
Veronika Jiříčková - zpěv
Petr Surý - kontrabas
Petr Zavadil - španělka
Tom Háček - akordeon
Lukáš Moťka - pozoun
Helena Továrková - housle