Současná divokost 57letého Michaela Schenkera už není možná tak výrazná, ale 'zmáčknout' kytaru umí stále fantasticky. Koncertní setlist byl sestaven ze skladeb nového alba a z repertoáru kapel, kterými prošel, a byl příjemně 'šlapavý'. Žádná věda, ale osvědčené rockové postupy, ze kterých vykukovala Michaelova kytara (Flying V) držená při sólech specifickým typickým způsobem opřena o pravé stehno. Zpěvák Doogie White (Rainbow) má fantastický hlasový rozsah, ale skladby Klause Meineho (Scorpions) mu výškách barvou neslušely (výšky vyzpíval s bohatou rezervou, ale tak nějak tomu chyběla naléhavost ... ). Druhou kytaru a klávesy obsloužil dlouholetý Schenkerův spoluhráč Wayne Findlay, který si během večera také několikrát vystřihnul kytarové sólo. A i když se mohl pochlubit výbornou hráčskou technikou, zvukem kytary ho pak vždy Schenker 'převálcoval'. Nebylo to jen o hlasitosti, ale o bohatosti tónu, vibrátu, attacku apod. Ve skladbách UFO mě tenhle koncert nadchl ještě víc, než při posledním pražském koncertu (26.9.) samotná kapela UFO (Mogg zpívá pořád geniálně, ale Schenker by mu v bandu slušel víc než Vinnie Moore).
Koncert Michalea Schenkera vás mohl buď nadchnout, nebo 'jen' potěšit, ale pochybuju, že by někoho mohl zklamat. Ještě teď mi zvoní v uších :o)
Fotoohlédnutí nám nabídla Eva Makovská ZDE.