Krásné deštivé odpoledne do Beatu,
v rámci dalšího bezdětného pracovního víkendu posloucháme Beat a rozhodli jsme se, že Vám napíšeme náš příběh.
Příběh o tom, jak jsme se pokusili proměnit sen ve skutečnost:-).
Celá myšlenka vznikla před cca 2,5 lety, kdy se Radim (ředitel Ježpodů:-)) rozhodl, že nebude "přizdisráč", opustil kancelářskou židli ve firmě, která nám sice platila hypotéku, ale jinou přidanou hodnotu nám neposkytovala. Jako správný punkáč vsadil vše na jednu kartu, z firmy odešel a založil Ježpodi. Ani mě příliš nenaplňovala práce angličtináře na nejmenované základce, bylo demotivující pozorovat vyhořelé kolegy, otrávené sedmáky a brát za to tabulkový plat.
Zkratkové slovo Ježpodi většinou vykládáme jako Ježkovy pomůcky didaktické.. úplně původně slovo označovalo rodinné divadlo - Ježkovo potulné divadýlko:-). To už bohužel nemáme čas hrát..
Začínali jsme výrobou loutek (záhy jsme zjistili, že tudy cesta nevede a že nás to opravdu neuživí), prošli jsme si fází masivu - krásné dřevěné hračky za rozumný peníz (záhy jsme zjistili, že tudy taky ne.. matky na fb sice vrní blahem, ale Ježek stojí do dvou do rána v kůlně u pily, ruší sousedy, pojídá ascofin a je na pokraji fyzického kolapsu..rodinná vánoční atmosféra do 23.12. kdesi ve skladu, zákazníci šílí, zda jsme už jejich dětem poslali Ježíška... naše vlastní děti Ježíška de facto neměly...)
Rozhodli jsme se tedy udělat veliký krok, zadlužit se (což se třemi malými dětmi, mým učitelským platem a domem na hypo rovná tak trošku sebevraždě..), pořídili jsme CNC laser a pustili se do strojové výroby hraček a didaktických pomůcek.
Chyběly nám peníze, nechyběly nám nápady, nadšení a velká dávka drzosti:-).
Oslovili jsme vedení společnosti H-mat, o. p. s., zaměřili se na vývoj dřevěné sady pomůcek pro Hejného matematiku. Vlastní děti mají tuto metodu ve škole, dává nám smysl. Podařilo se rozjet a dnes spolupracujeme a dodáváme do jejich e-shopu H-učebnice.
Postupně jsme vymýšleli další a další pomůcky, využili mých učitelských zkušeností, nápadů z praxe.
Vyrazili na pár pečlivě vybraných prodejných akcí. V lednu tohoto roku jsme spustili eshop.
Vyzkoušeli jsme si spolupráci s lokální chráněnou dílnou, vyzkoušeli jsme si zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané z ÚP (průšvih), vyzkoušeli jsme si živit se fazolemi a jablky a pokorně čekat, až přijde platba za nějakou větší fakturu.
Teď jsme ve fázi "nestíháme". Motáme se v tak trochu začarovaném kruhu - nestíháme, ale nemůžeme si dovolit přijmout člověka, který by pro nás pracoval, protože ho zkrátka nezaplatíme.. a tak nestíháme dál..Logicky se u toho občas pohádáme.. je náročné nenosit si práci domů, umět vypnout.. Děti nás občas parodují, používají naše pracovní věty, jde jim to skvěle.
Za pár týdnů se naše rodina rozroste o čtvrté Ježče. Je nám jasné, že nebudeme stíhat o to více.. Na druhou stranu naše stávající děti průběžně brigádničí, tu s větším tu s menším nadšením... Je hezké pozorovat, jak šestileté dítě ovládá výrazy jako zlomkový kruh a dvanáctina:-).
Věříme, že to celé klapne a že už nikdy nebudeme muset dělat věci, které nás nebaví a nenaplňují. Být na vlastní noze je pekelně náročné, ale nám to, jako dvěma volnomyšlenkářským Vodnářům, za to stojí. I ty víkendy, kdy děti odkládáme k babičkám, i to nutné administrativní a daňové zlo...když Vám pak přijde nadšená reakce rodiče nebo učitele potvrzující, že naše didaktické pomůcky a hračky opravdu pomáhají a ještě u toho hezky vypadají.. a voní, jednoho to "nakopne".
Klára Ježková