Emil Kopřiva, šestapadesátiletý český hudebník, kytarista a skladatel, je známý jako hlavně člen brněnských rockových skupin Synkopy a Futurum, méně už jako podnikatel (majitel studia Špilberk Production - audio, video i dabing). Do Synkop Kopřiva přišel do Synkop na začátku roku 1981 a působil zde jako jeden ze dvou kytaristů společně s jedním ze zakladatelů skupiny Petrem Smějou. Kapela tehdy hrála art rockový koncertní audiovizuální program Sluneční hodiny, který v létě 1981 nahrála a Panton jej vydal jako LP. V té době ale odešel Petr Směja a Emil Kopřiva tak zůstal ve skupině jediným kytaristou, takže se zřejmě podílel i na singlu „Mladší sestry vzpomínek“ z roku 1982. Odešel za rok poté (v Synkopách jej nahradil Miloš Makovský) a stal se členem nově vzniklé skupiny Futurum, kde byl opět jedním ze dvou kytaristů (tím druhým byl Miloš Morávek), kromě toho také hrál částečně na baskytaru. Futurum, kde byl vůdčí osobností klávesista a zpěvák Roman Dragoun, začalo hrát progresivní rock ovlivněný King Crimson, UK či Talking Heads a roku 1984 vydalo desku Ostrov Země. V roce 1985 odešel Morávek, naopak novým hudebníkem v sestavě se stal baskytarista Lubomír Eremiáš. O dva roky později vyšlo druhé album Jedinečná šance. Roku 1988 z kapely odešli Dragoun a bubeník Jan Seidl, kteří začali hrát se skupinou Stromboli. Futurum s Emilem Kopřivou v čele, jakožto jediným původním členem, ještě nějaký čas fungovalo jako předkapela právě Stromobli, během roku 1989 ale nakonec zaniklo.
Emil Kopřiva následně založil vlastní skupinu Špilberk, která navázala na poslední období Futura. Futurum bylo v „klasické“ sestavě (Dragoun – Morávek – Kopřiva – Seidl) obnoveno v roce 2005 a od té doby příležitostně koncertuje.
zdroj Vojtěch Lindaur - Beatová Rozhledna