Dobrý a krásný den všem lidem na Beatu.
V prvé řadě bych se rád představil. Jmenuji se Ladislav Černý (Láďa). Je mi 43 let.
V roce 2016 jsem Vás žádal o pomoc, chtěl jsem sestavit házenkářský tým vozíčkářů. Bohužel se to tenkrát nepovedlo. Jak já říkám, vše se děje z nějakého důvodu. Když se nepovedlo tohle, chtěl jsem začít hrát ragby či dělat nějakou jinou aktivitu, nepatřím mezi pasivní lidi, ale na RS centru mne to zamítli skrze otřesy, tak jsem si našel jinou aktivitu, bohužel ani to mi ta má potvora, co si táhnu sebou nedovoluje, pomalu ze mne dělá pasivního člověka, držíte mne nad vodou Vy rádio Beat a má kytara.
Zapomněl jsem při tom mém představování zmínit, co mne vlastně usadilo na in. Vozík. Od roku 2002 mám kamarádku - Primárně progresivní formu roztroušené sklerózy. Vše bylo relativně fajn do roku 2009, kdy nastaly velké progrese, pak to šlo docela rychle. Místo motorky inv. vozík, spousty omezení atd….., nemá cenu, abych tady vzpomínal včerejší dny, které stejně nevrátím. Raději začnu psát o tom, co mne trápí a proč Vás, rádio Beat, žádám o pomoc.
Nikdy jsem (a to jsem se živil sám, od šestnácti let), nikdy a nikoho o pomoc, co se týče nějakých finančních darů či pomoci nežádal, krom ČSSZ a své zdravotní pojišťovny. A tím se pomalu dostávám k jádru věci. Ani Vás nežádám o finance, ale spíš o pomoc zaštítit či mi nějak pomoci s nějakým transparentním účtem. Hned vysvětlím.
Doteď jsem se pohyboval a jezdil sám třeba na cyklostezkách do přírody, na festivaly, koncerty či jiné různé akce, jen nebýt sám se svou nemocí, být mezi lidmi, vždyť jsem stejný jako oni, jen místo nohou mám kola a je pravda ta, že mne všichni brali, nikdo nic neřešil, vždy, když bylo potřeba mi pomohli, vše bylo prima. Za to bych všem rád poděkoval, jelikož to kolikrát nebylo jednoduché. Můj vozík byl docela těžký a hlavně velký. Mám ho již šest let a jde o inv. vozík mechanický.
Teď mám nárok na nový inv. vozík, ale teď budu mít vozík aktivní, je užší, lehčí, ten mi pojišťovna skoro celý uhradí. budu si doplácet cca 10000,. Kč, to je ještě v mých silách. Problém mám se svým ortopedem, který mi chce dát vozík el. Opět není žádný problém pojišťovna je hradí v plné výši, což je jen dobře, ale asi pro lidi, kteří jsou na tom ještě hůře než já a nebo pro pasivní lidi.
V reálu je to tak, že koho znám a skončil na plně el. inv. vozíku, se do roka zhoršil natolik, že se z nich stali postupně jen ležící osoby.
Tímto směrem se nechci dát. Pravidelně se na Metalfestu v Plzni potkávám s jedním vozíčkářem, který má pokaždé stejné triko a na něm úžasný slogan. NENAŘÍKEJ, ALE BOJUJ. Asi to mi dodalo nejvíc odvahy Vás oslovit.
Za posledních půl roku nastala u mne progrese. Teď to odnesly oči. Tím jsem začal nový rok, pak se přidaly ruce, respektive lokty. No nebudu naříkat, budu bojovat!
Jen ještě jedno malé poplakání, které tento můj email nějaký způsobem shrne.
Někdy v říjnu jsem musel odejít od své přítelkyně, pak přišly ty progrese. Peníze, které jsem měl našetřené, padly do mých očí, bydlení a teď ještě pojistka na auto. Oči, to byl základ, bohužel - mám obě skla, výrobní cena brýlí s 30% slevou i tak 20000,-Kč, no prostě nový rok jsem odstartoval tím, že jsem přišel o vše, co jsem si ze svého bídného důchodu našetřil. Tak a dost brečení.
Prostě jsem Vás chtěl poprosit o pomoc při sehnání finančních prostředků na elektrický pohon k vozíku, který bohužel neplatí pojišťovna. Je to přídavný el. pohon, který mne může opět udělat nezávislým člověkem. Jde o pohon, který váží cca11 kg, jednoduchá montáž k mechanickému vozíku. Jde o přídavný pohon od společnosti Hurt, kdy si mohu udělat z inv. vozíku in tříkolku. Cena pohonu 60000,-Kč.
Prosím, co myslíte, šlo by něco vymyslet, já už nevím, kam se obrátit, ale co vím jistě, nikdy takové věci nebyly Bíťákům jedno, poznal jsem to na větších festivalech, na které jezdím.
Prostě pomoc ve formě nějaké dobročinné sbírky či sponzorských darů, kterou bych rád zakončil menším benefitním festivalem s poděkováním všem sponzorům, které se snažím postupně oslovovat, všem lidem, kteří se na tom prostě budou podílet s tím, že nechci získat prostředky jen pro sebe, ale taktéž pro nějakou nadaci, která pomáhá dětem.
Myslím si, že my dospělí lidé si dokážeme navzájem nějak pomoci, ale děti ty jsou tak bezmocný.
Těmito slovy bych se rád rozloučil: Prosím pokud to jen trochu půjde, pomozte. S pozdravem Láďa, Váš věrný posluchač.
Umím více vysvětlit řečí, jak písmem a vůbec bych se nebál, vše co se týká této nemoci a jak moc je těžké či lehké s ní žít, povyprávět posluchačům Beatu, i jak bylo náročné dostávat se k různým léčbám či jak to dokáže člověka ovlivnit, jak to dokáže obrátit vše vzhůru nohama. Prostě udělám cokoli, ale teď potřebuji pomoct i Já
Všem moc Krásný zbytek dne.
Aby pomoc šla přímo Láďovi a neprotékala přes nějakou nadaci atd, vznikl transparentní účet, kam může přispět každý.