V minulém týdnu David Coverdale utrousil, že rok 2021 by byl dobrým rokem pro důchod. Teď v rozhovoru pro podcast Appetite for Destruction svou úvahu trochu doplnil: „Víš, když jsem psal píseň Here I Go Again, bylo mi 30 a já si tehdy myslel, že už je to finále. Už skončil večírek a nic moc dalšího už mě nečeká. Teď, dalších 38 let poté jsem tu stále, vydávám alba, hraju, podepisuju smlouvy s nahrávacími společnostmi. Je to šílené… vždyť mi bude 69. A tak si říkám, jak to bude za další rok. Zvládnu ještě zazpívat Still of the Night? Kdo ví? Tolikrát už mě život překvapil, že si netroufám hádat. Je to, jako kdybys měl nějaké plány a Bůh se zasmál a řekl, aha tak ty máš plán. Vážně? Tak s tím trochu zamícháme…
S tím důchodem to bylo tak, že jsem dostal otázku a prostě na ní odpověděl. Tak trochu jsem se nad tím zamyslel a řekl si, hergot jaký věk by byl lepší pro zpěváka Whitesnake, aby odešel, než 69? Už jen návrh grafiky na trička by byl velká zábava.
Ve skutečnosti doufám, že budu schopný tu být, vylézt na pódium i v 70 letech a hrát pro, nevím, 10, 15, 20, 30 tisíc lidí. Sto tisíc jako loni v jižní Africe. Když ti lidé zpívají každé slovo, které jsi napsal a většina z nich ani nebyla na světě, když jsi to napsal, to je nepopsatelný pocit. Žádná lepší, nebo větší odměna pro umělce prostě neexistuje.
Takže uvidíme, neplánujme. Chtěl jsem jít do důchodu, když vyšlo The Purple Album. To bylo v roce 2016 a vidíš, pořád jsem tu a pořád to tak nějak zvládám.“