Dotkněte se obrovského ledovce v létě!
Opět se potvrdilo, že nejkrásnější zážitky nemusí provázet peníze. Dokonce si troufnu říct, že ty nejlepší budou tam, kam ještě masový turismus nedorazil. Vraťme se rychle do méně známých oblastí Hohe Tauern, dokud je ještě čas. Pokračujeme v seriálu “S dětmi do rakouských Alp” a tentokrát je vezmeme až do ledovcové brány odkud vytéká vodáky celkem oblíbená řeka Isel. Půjdete neznačenou pěšinkou, někdy vás povedou mužíci, jindy se spolehnete na vlastní instinkt a v plném létě si užijete koulovačku.
Umbaltal: Ledovcové údolí bez komerčních pičičáren.
Máme za sebou dvě noci v opravdových horách. Byznysem načichlé údolí Virgental jsme nechali dávno za sebou a vystoupali po dávné stezce Na Clara Hütte (2038 m) a další den na Kleine Philipp Reuter Biwak ve výšce skoro 2700 m. Pozorovali jsme západ i východ slunce malým oknem a při jednoduché snídani se připravovali na další etapu. Dnes potřebujeme sestoupit k úpatí ledovce Umbalkees a vůbec se nám nehodí naklesat stovky metrů do údolí a pak skoro to samé lézt nahoru. Tušíme ale pěšinku, která by nás mírným klesáním mohla dovést do výšky cca. 2500 metrů. V mapě je náznak a pod bivakem se skutečně odděluje mírně klesající stezka směrem k ledovci. Cestou je potřeba přelézt krátký zajištěný úsek a pak už hurá do údolí obklopeného horami s výškou i přes 3500 m. Jsou obrovské, protože dojdete k řece, která sice protéká ve výšce nejvyšších tatranských kopců, ty jsou ale pořád o skoro 1000 metrů níž než místní štíty. Polezete po velkých ledovcových morénách, kolem divočícího toku řeky Isel, až dojdete k samotné ledovcové bráně. To je zjednodušeně řečeno díra obklopená modrým ledem odkud vytéká kalná voda. Každým rokem tato scenérie bohužel kvůli teplu ustoupí o skoro 50 metrů. Běžte se podívat až k ní. Sundejte boty a zkuste najít tu nejkratší cestu, protože voda je teplá jen pár stupňů a pěkně kouše. Úžasné je, že tady vás žádné zábradlí nebo značky nepovedou. Musím říct, že být tam je zážitek nejen pro glaciologa.
Sestup na Clara Hütte trvá celý den
Ne snad proto, že by to bylo tak dlouhé, ale protože je pořád co zkoumat. Přelézáte bludné kameny, skály mají nejrůznější barvy a všechno doplní jezírko, které se v průběhu dne mění. V závislosti na rychlosti tání ledovce jde buď o meandrující řeku, nebo jezero. Když si děti stoupnou na bláto u řeky, tak je to udrží. Jakmile ale několikrát poklepou nohou, tak se svrchní šlupka změní ve vodu. Slézá se několik morén, které mají zajištěná místa ocelovými lany. I když to není nic těžkého, tak za deště to může být oříšek.
Táhl jsem s sebou dětský sedák a lano, nakonec jsme ho ale našim 10letým klukům neoblékali. Umím si ovšem představit, že by takové místo mohlo znamenat významnější zdržení. Cestou potkáte ovce a některé z nich poměrně vlezlé. Olizují vám kapsy a zřejmě hledají, jak by si přilepšily. Semtam se objeví i možnost ochlazení v jednom z četných přítoků řeky Isel. To se už ale zase začínáte blížit ke Clara Hütte, kterou projektoval Johann Stüdel z Malé Strany v Praze a stavbu platil Prokop von Ratzenbeck z nedalekých Vinohrad. Chatka je po nedávné rekonstrukci, která zkulturnila především pokoje. Elektriku tam dodává “mlýnské” kolo. A pokud vám místní pes nesežere schovaný lovečák, tak budete mít opravdu fajn pocit z toho, co jste za poslední dva dny viděli. Vzhledem k tomu, že jste z Clary vycházeli, tak si tam nějaké věci po domluvě s obsluhou nechte, abyste je zbytečně netahali na bivak. Dobře ale zavřete tašku s potravinami.
Výlet ještě nekončí - namažte si nohy Alpou!
Už teď můžeme říci, že další den přinese zase něco úplně jiného. Uvidíte bílé vápencové skály jako v Julkách, obrovské břidlicové plotny a nebo zase žulu. Prostředí bude daleko travnatější i přesto, že budete bydlet ve výšce přes 2500 metrů na Nové Liberecké chatě - Neue Reichenbergerhütte. Právě tady zakotvili “severočeští” horolezci a mohu předeslat, že si vybrali opravdu dobře. Chata horského spolku Alpenverein není ohrožena lavinami, má krásný výhled a přímo před ní se můžete vykoupat v jezírku Bodensee. Kdy jste se koupali ve výšce 2570 m?
