"Se Znouzí se potkáváme pravidelně, já s ní jednou ročně i hraju. Za mě jsou to regulérní hitmakeři, jejich písně zní u ohňů, na mejdanech, všude... fascinuje mě zároveň skromnost, s níž skálopevně odmítají, že by snad byli něco víc než jen malá klubová kapela, " říká kytarista a manažer Schodiště Ondřej Fencl. "Dému mám taky moc rád, ale mé nejoblíbenější znouzí songy jsou ty od Oldy. Určitě nějakou společně dáme a Olda se na oplátku naučí jednu naší."
Dvě vyprodaná vystoupení k 40. výročí založení Nahoru po schodišti dolů bandu (6. a 7. listopadu 2023) se zvěčnila. Díky pečlivému výběru nejlepších kusů z obou večerů a následnému zpracování ve studiu Jámor Ondřeje Ježka, se při poslechu můžete přenést rovnou před pódium a užít si tak písně Schodiště i s jedinečnou atmosférou.
Ke slyšení jsou na dvojalbu všichni hosté, kteří se na oslavě objevili, tedy členové staré sestavy NPSDB, Marek Brodský, Zdeněk Plášek, Martin Jaroušek Roušar a také bývalá bubenice a zpěvačka z novější éry Pája Táboříková.
Součástí oslav byly i 65. narozeniny frontmana a zakládajícího člena kapely Martina Doktora Krajíčka. Mezi gratulanty se objevili členové někdejšího divadla U.S. Vrata (v minulosti s kapelou spolupracovalo) Zdeněk Suchý a Mikuláš Lubomírský.
Výjimečná událost si žádá výjimečné provedení, proto se kapela rozhodla vydat záznam jako vinylové dvojalbum...
Křest druhého z elpíček chystá na leden, místo a host jsou zatím překvapení, prozraďme jen, že po kmotrovi přijde kmotřička.
A tady videoklip sestříhaný ze záznamu písně Stařena, tak jak ji natočil na mobil jeden z fanoušků (doplněno o výběr fotografií z obou večerů):
"Hmmm, čtyřicítka. Krásný věk! To žena teprve začíná zrát a zužitkovává nabyté zkušenosti " glosuje loňské výročí kapelník a baskytarista Vráťa Horčík. "Už ví co chce a současně dobře ví, co umí. Dokáže náležitě potěšit jak sebe, tak druhé, umí být vášnivá i citlivá, vážná i hravá, ví, kdy se do toho opřít, kdy ubrat... stačí se jí jen odevzdat a užívat si."
V kostce tak charakterizuje i aktuální náladu ve Schodišti. Za čtyři dekády existence odehrála kapela nazývaná dříve Nahoru po schodišti dolů band přes tisíc pět set koncertů. Nejprve na chvostě nové vlny osmdesátých let jako předzvěst dnešního ska, po sametové pauze pak absorbujíc další vlivy, krok za krokem k pozici jedné z vyhledávaných klubových kapel.
Sil a chuti je stále dost, sedmihlavá smečka střílí od boku jednu pecku za druhou, mladé publikum v předních liniích hledišť si s pamětníky s chutí zatančí na novinky (Nebudu, Stařena, Kupředu) i na prověřené jistoty jako Beze vší poezie, Karty jsou rozdaný, Ze zvyku, Dokonalá kost nebo Pytlíky ČSA. Schodiště nestačí slyšet, musí se i vidět.
Frontman Doktor Krajíček už dostal dort k šestašedesátinám, na důchod to ale věru nevypadá
Schodiště je pověstné pódiovým nasazením; vepředu svým neopakovatelným stylem přednáší Doktor Krajíček, který jako maják září v pozici frontmana od prvopočátků, kapelu ženou kupředu omlazené bicí (Jakub Homola) a kytara (Ondřej Fencl) s dynamitovou úderností; je to radost, je to jízda. V posledních letech nastalo na koncertech vyvážení, většina už neřeší, ze kterého století ta která píseň je. Část příznivců bouřlivě reaguje na starší hitovky, zatímco ta druhá, početnější, už skáče především do rytmu novinkových festivalovek Nebudu či Stařena.
Čtyři ze současných sedmi členů Doktor Krajíček, Vráťa Horčík, Vláďa Cihelka a Míra Klíma pamatují zlatou éru Nahoru po schodišti dolů bandu, na níž se zásadně podíleli jak interpretačně, tak autorsky. Činí se i mladší sekce a výsledkem je souzvuk nabitý radostí, který má v sobě kus „starého dobrého Schodiště“, ale i svěží vítr a větší zapojení nástrojů pro kapelu tak charakteristických (klarinet, akordeon, saxofon). Během sedmnácti let společného hraní a několika soustředění se sedmičlenná skupina semkla jako námořnická rodinka a vesele brázdí zdejší hudební „moře“.
SCHODIŠŤĚ: biografie
Kapela pravidelně koncertuje převážně v klubech a na festivalech po celé republice, za 41 let existence odehrála přes tisíc koncertů. Nejprve na chvostě nové vlny osmdesátých let jako předzvěst dnešního ska, po sametové pauze pak absorbujíc další a další vlivy, krok za krokem k pozici jedné z vyhledávaných tuzemských klubových kapel.
Definitivně to potvrdily desky Ukazovák nasliněnej (1997), Svinska Pržola (2001), později Mokrý prádlo (2005), po zkrácení původního názvu a omlazení sestavy pak CD Tanec (2007), live 2 DVD Chcete rokenrooool??! (nominované na DVD roku v anketě Žebřík), zásadní album plné písničkové živé vody Roztoky (2011), EP poloKruh (2016)... a především nedávný nářez Kupředu (2020).
Sil a chuti je v kapele pořád dost, možná proto, že už nemá přehnané ambice. Potvrzuje to i mladé publikum v předních liniích hledišť, které si s pamětníky s chutí zatančí na novinky (Nebudu, Stařena) i na prověřené jistoty jako Beze vší poezie, Ve 4 ráno nebo Pytlíky ČSA.
Schodiště nestačí slyšet, musí se i vidět. Žánrové rozpětí nabralo nových rozměrů, kdysi připisované škatulky jako hospodský šraml, reggae či ska už dávno nejsou určující. Skupina si s lehkostí bere z hudebních stylů vše, co jí přijde pod ruku, aby se nakonec vždy pokorně vrátila k písničce, ovšem oděné do pestrého kabátku, zahrané naplno, energicky, divoce… a především opatřené originálními texty akordeonisty a básníka Miroslava Klímy, jež Schodiště staví na roveň hudební složce. Lehce sarkastické, černě-humorné i dojemné, prožité či vymyšlené, brousící ve vodách všedních malostí i velikostí toho, co zrovna sami žijeme.
SCHODIŠŤĚ: sestava
Zpěvák Martin Doktor Krajíček (od roku 1983) – tvář kapely, frontman, zakládající člen Nahoru po schodišti dolů bandu a doživotní břímě Schodiště.
Saxofonista Vladimír Cihelka (od roku 1985), baskytarista Vratislav Horčík (od roku 1986), harmonikář Miroslav Klíma (od roku 1987) – tvůrčí jádro od počátků NPSDB.
Klarinetista Jaromír Linhart (od roku 2005) – staronová posila ze spřízněného Rudovousu.
Kytarista Ondřej Fencl (od roku 2007) – mladší krev, svěží vítr, nakopávač. Bez něj by Schodiště nebylo tím, čím je dnes. Bez něj by Schodiště nebylo vůbec.
Bubeník Jakub Homola (2008, pak znovu od roku 2014) – nepochybně nejlepší bubeník, kterého kdy Schodiště mělo. Rytmická i energetická pojistka kapely.
CD KUPŘEDU (2020)... sklízí zasloužené ovace:
Na albu nenajdeme slabého místa, mnohé písně patří k tomu vůbec nejlepšímu, co kapela dosud stvořila. Pozitivní energie a chuť hrát je tu až hmatatelná," píše například Musicserver.
"Pokud vám bylo Schodiště sympatické a ztratili jste ho ze zřetele, je deska Kupředu velmi dobrý důvod, proč navázat na staré avantýry," dodává novinářský matador Radek Diestler.
Ač frontman Doktor Krajíček oslavil šestašedesát a kapela jedenačtyřicet, na důchod to nevypadá. Naopak, Kupředu je asi nejsvižnější a nejeenergičtější CD v historie Schodiště.
A jak naznačují pochvalné (nejen) recenzentské ohlasy, padá na úrodnou půdu.
"Texty hudbu smysluplně provázejí a někdy i nesou. Klíma je básník, témata uchopil srozumitelně, současně jim s radostí a uměleckým zadostiučiněním vtiskl básnivost a neopomněl v nich tu a tam skrýt narážky a vtípky, které se zjeví až při opakovaném poslechu," komentuje desku další žurnalistická legenda Jaroslav Špulák z Práva.
Hudebně se Schodiště částečně vrátilo k vlastním kořenům, kdy v písních dominovaly melodické linky akordeonu a klarinetu. K těm pak jako kontrast stojí kytarové a rytmicky hutné riffy podpořené saxofonem."Cílem bylo přenést ve studiu do nahrávek všechno to, co dělá Schodiště Schodištěm," dodává kapelník Horčík. "A pak také vše podřídit nemilosrdnému pravidlu, že totiž základem je písnička, která musí fungovat i bez složitých aranží".
Obsahově, tedy textově se autoři písní (především akordeonista a básník Miroslav Klíma) zaměřili sami na sebe, pozvolna stárnoucí chlapíky a na věci a situace, které kolem sebe pozorují, vnímají a ke kterým se vyjadřují; leckdy naštvaně, někdy ironicky, jindy poeticky.
Více informací: www.schodiste.org nebo na Facebooku