basáka Geezera Butlera, a když se přejmenovali na Polka Tulk Blues(!), do kapely přibyl poněkud zakřiknutý zpěvák Ozzy Osbourne. To už si říkali Earth a stali se žádanou atrakcí birminghamských
klubů a hospod. Od roku 1969 kvartet naposledy změnil jméno: pochybuji o tom, že se zabývali studiem britských strašidelných gotických románů, vylučuji, že viděli Vávrův velkofilm Kladivo na
čarodějnice… Ať tak či jinak, Black Sabbath byli na scéně v pravý čas. A když v roce 1970 vydali svůj eponymní debut, stala se z "přístavního" bubeníka velmi rychle celosvětová hvězda.
Bill Ward byl "držák". Neopustil kapelu ani poté, co ostatní vyhodili Ozzyho (1978), kterého nahradil Ronnie James
Dio (album Heaven & Hell, 1980).
Odešel až rok poté a vzal krátkodobé angažmá u kapely Max Havoc, v 
roce 1983 se k Sabbatům zase na chvilku vrátil (album Born Again, 1983), aby rok poté zkusil štěstí
s britským bandem England´s Glory (1985). Pak se rozhodl jít "po svých" a s vlastní kapelou Bill Ward Band vydal dvě ne snad špatná, leč velmi špatně přijatá alba Ward One: Along the Way (1989) a
When the Bough Breaks (1990). Když se pak v roce 1997 původní Sabati zas sešli, nemohl chybět - vypětí z koncertního turné mu rok nato přivodilo první infarkt. Přežil.
Vojtěch Lindaur pohledem z Beatové rozhledny
PS: pokud máte zájem o týdeník Beatová rozhledna, na pravé straně tohoto webu je registrace (stačí zadat jenom email, kam má Rozhledna chodit)