Jsem fyzioterapeut a na první pracovní místo jsem nastoupila už v roce 1989. Řízením osudu jsem se velmi záhy dostala k fyzioterapii dětí a to i těch nejmenších, předčasně narozených. Z mnoha z nich vyrůstají „jiné děti“, děti se speciálními potřebami. Mají poruchy vývoje, koordinace, dětskou mozkovou obrnu nebo jiné následky svého dramatického příchodu na svět. Jak mi klientela odrůstala z miminkovského věku, potřebovala jsem jim nabídnout různé terapeutické postupy a podařilo se mi objevit hipoterapii. Terapii, realizovanou s koněm. Kůň předává svůj pohyb, jehož parametry se shodují s lidskou chůzí, každému, kdo se odváží na jeho hřbet. A tak jsem postupně bílý plášť vyměnila za trekové boty a začala hipoterapii zařazovat ke klesickým rehabilitačním postupům do terapie mých klientů. Není to tak jednoduché, protože tato metoda není uznanou léčebnou metodou, její terapeutickou sílu znají především její uživatelé, takže není hrazena ze zdravotního pojištění a tak jsem se stala „podnikatelkou“, ředitelkou neziskovky, ale zároveň hlavním terapeutem, fundreisrem, PR managerem, ošetřovatelem koní. A jelikož moje nejstarší dcera byla odmala vláčena na nejrůznější hiporehabilitační akce, je dnes mou spolupracovnicí a druhou polovinou týmu. Jako zootechnik má na starosti vše, co se týká našich dvou dalších kolegů – koní. Ošetřovatelství, krmné dávky, tréninkové aktivity, speciální výcvik pro terapii… Takže vlastně rodinný podnik.
Klienti u nás hradí necelých 50 % nákladů na provoz hipoterapie, zbytek financí sháníme z grantů a dotací, sponzoři se nám nehrnou. Nejsme na očích, nemáme dresy, kopačky ani brusle a v televizi býváme jen občas… Myslím, že kdybych to, co jsem investovala do naší rodinné neziskovky, uplatnila v opravdové soukromé firmě, byla bych docela dobrá a úspěšná podnikatelka. Neměnila bych s nikým zavřeným v kanceláři, ani s kolegyněmi v bílých pláštích, moje maringotka v polích vedle výběhu pro koně je skvělým pracovištěm a být celý rok na vzduchu je pro nás po těch letech snadné, jen mě mrzí, že negenerujeme zisk, který by bylo možno vložit do rozvoje „firmy“. Náš sen o hiporehabilitačním centru s kvalitním zázemím jak pro docházející klienty, tak s možností terapeutických pobytů pro ty, kteří to k nám mají dál, zůstává stále vzdálen…
Šárka
https://www.isar-hipoterapie.cz/