V jednom z nečetných rozhovorů. které Robert poskytl u příležitosti vydání nového alba Vltavy Komedianti se vracejí domů, si tak trochu zafilozofoval: „Komedianty jsme ve svých životech všichni, v rolích, které dobrovolně nebo nevědomky hrajeme, s maskami, které nosíme, když sami sobě často ztracení, marně hledáme radost. Děláme zbytečné věci, a hlavně věci, které nám nejsou vlastní. Deska zve k návratu domů, k sobě samotným, k těm, kterými jsme ve skutečnosti, ke své čistotě a ryzosti.“ To mně připomnělo, že Nebřenský byl takto precizní vždycky a dělat s ním rozhovory bylo tak trochu o nervy. Při autorizaci je totiž většinou úplně přepsal a nakonec z toho byl málem oficiální statement se „sklepáckou“ poetikou, ovšem. V povídání s Michalem Ambrožem to takto nepůjde, o to víc buďme natěšeni.
zdroj Vojtěch Lindaur - Beatová Rozhledna