Túra s dětmi k největšímu ledovci na Silvrettě
Východiskem túr nám dnes naposledy bude Klostertalská chata. Už jen tam být a vidět, jak ji v náručí svírá třítisícovka Klostertaler Egghorn, je obrovský zážitek. My se ale s dětmi vydáme dál ke konci údolí a vystoupáme na Nedělní špičku - Sonntagspitze (2882 m). Kromě toho se vykoupeme v plese a mrkneme do Švýcarska na největší ledovec Silvretty.
Z chaty vidíme tři špičky a jedna z nich je náš dnešní cíl
Když ráno vyhlédnete z okna lageru, tak ji nemůžete za pěkného počasí nevidět. Je nádherná a ještě hezčí je pohled shora. Cesta na Sonntagspitzi (prostřední z trojzubce) začíná v údolí Klostertal, v oblasti divočícího toku místního ledovcového potoka. Odpojíte se od stezky, která vede na konec údolí a zamíříte do na první pohled nepřístupného východního svahu. Po chvíli už rozeznáváte “cikcaky” a pěšinu, po které půjdete - vidíte je vysoko nad sebou. S každým nastoupaným metrem se vám odkrývají ledovce na druhé straně Klostertalu a rozhodně se kvůli tomu i zastavíte. Je to navíc příhodná chvíle vylíčit ostatním, jaká je to nádhera. No, a nenápadně se i vydýcháte. Až najednou stojíte v sedle Klosterpass (2751 m) a mírně klesnete do Švýcarska, abyste zase za chvíli poměrně příkře vystoupali do sedélka Winterlücke. To je známé především ze zimních túr na lyžích. Odtamtud je to na vrchol coby kamenem dohodil a stojí to za vystoupit až nahoru. Otevře se vám neskutečné panorama s tím, že v údolí vidíte i chatu. Pro děti je ideální, že je to pouze 3 km a zhruba 500 výškových metrů. Je tedy jistota, že to zvládnou i slabší. Ale, co když je to pro vás málo? Doporučuji málo chozenou pěšinu do sedla Rote Furka. Otužilci si mohou cestou zaplavat v jednom z šesti ledovcových jezer, ve výšce kolem 2600 metrů. Půjdete kolem bývalé celnice, která dnes už svoji funkci samozřejmě neplní, ale je udržovaná a evidentně se sem jezdí. Děti se i na konci srpna potěší na četných sněhových polích. Cílem bude sedlo Rote Furka. Odtamtud je obyčejně fantastický a dost možná nejhezčí pohled na největší ledovec oblasti Silvretta Gletscher. Jeho snímky vám ale bohužel nemohu nabídnout, protože jsme neměli štěstí na počasí. Byla mlha, která by se dala krájet. Kdysi jsme ale byli v sedle na lyžích a tak si dovolím nabídnout aspoň jeden zimní snímek.
Ledovec Silvretta se točí přímo pod vámi
Ze sedla Rote Furka je impozatní výhled na švýcarskou část Silvretty včetně stejnojmenného ledovce. Ten je pořád ještě víc než 3 km dlouhý a asi kilometr široký. Ze sedla Rote Furka je vlevo nad vámi pěkně vidět průsmyk Silvrettapass, který byl dříve ve výšce 3003 metrů nad mořem. Bohužel se ale musí přepisovat mapy, protože po masivním tání je ve skutečnosti o 16 metrů níž. Silvrettapass je významný například i tím, že tvoří rozvodí. Čili, když se podíváte na řeku vytékající z ledovce vpravo, tak tyto vody tečou přes Rýn do Severního moře. To, co je z vašeho pohledu za Silvrettapassem, tak to doteče do Černého. Od svého vrcholu kolem roku 1860 ledovec ustoupil o něco více než kilometr. Od začátku jeho pravidelného měření v roce 1956 do roku 2018 odtálo 420 metrů. Na druhou stranu vidíme, co bylo pod ním: prastaré morény a několik malých jezer.
Něco pěkného končí, jiné dobrodružství začíná: Přechod na Saarbrücker Hütte
Chatu Klostertalerumwelthütte je potřeba na závěr dobře uklidit. Naštípáte dřevo, uklidíte nádobí a případně necháte přebytečné a trvanlivé potraviny ve zdejší skříni. Poté se vydáte na Saarbrückerhütte, která je nazývaná klenotem Silvretty. Pohled z terasy na Grosslitzner (3109 m) a GrosserSeehorn (3121 m) je prý jeden z nejhezčích v Alpách.
Předchozí díly:
Šimi doporučuje výlet do Alp 2.
Šimi doporučuje výlet do Alp 3.
Šimi doporučuje výlet do Alp 4.
Šimi doporučuje výlet do Alp 5.
Šimi doporučuje výlet do Alp 6.
Šimi doporučuje výlet do Alp 7.